Rostlinstvo ušima, očima i chutí (a v závorce také hmatem)

Řeknu to takhle, jak to napíšu. Tedy: úterky máme, my, fryštáčtí knihovníci, rádi. To k nám (zhruba jednou měsíčně) chodí s paními učitelkami děti z družinky. Samosebou nám to nedá a pokoušíme se takové vzácné návštěvníky pokaždé něčím překvapit. Je to zkrátka stálá výzva - vždyť můžeme ukázat, nakolik je svět literatury prolnutý se životem i prostředím, které máme všichni kolem sebe!

Tohle úterý (31. května) se jevilo velmi rostlinně. Věrni zásadě velkého JAKa* jsme po ránu natrhali několik bylinek i jiného bejlí a pohodlně je usadili do sklenic a vázy. Pár hodin tam zeleň odpočívala, až konečně nadešla její chvíle.

Děti, jakmile vstoupily, taktéž se pohodlně usadily. Místo vázy a sklenic ale zvolily poněkud praktičtější křesla a sesličky. A pak se dostaly na řadu ony zelené i pestré radosti našich zahrad. Pověděli jsme si o tom, co zrovna kvete, čím pro nás dokáží rostlinky být užitečné a ukázali si je (a třeba k nim i přičichli).

Poté nadešel čas pohádky o kouzelné bylince. Přítomní se dopředu dozvěděli, že to nebude jen tak. Byla to zvláštní hádanka - Jak může paní knihovnice a pan knihovník číst pohádku jedním hlasem? Inu, snadná odpověď! Milé děti, pohádky jsou přece pohádky - možné je v nich cokoliv! A tak se i stalo, že jsme oba střídali v četbě z knihy a zároveň mluvili jedním hlasem. Nadi Konvalinkové :-) Právě jsme totiž v knihovně uskutečnili premiéru playbackové pohádky! To víte, že nějaký ten smích zazněl. A tak to má být. Pohádky by přece neměly děsit a knihovna jakbysmet.

V žaludcích zakručelo, a protože to slyšela i paní Naďa na CD Skleněný les, museli jsme zareagovat odpovídajícím způsobem. Dali jsme se proto do vaření. A že to nebyly recepty ledajaké... Jejich základem byly plané rostliny (Moc za ně děkujeme panu Berkovi!: https://planerostliny.com/). A tak jsme imaginárně (Co to je? No přece jenom jako!) kuchtili krásné menu: dušený řebříček, pampeliškový salát a kosmatici - bezový květ v těstíčku. Výhodou bylo, že se nám vše povedlo během pěti minut a nemuseli jsme umývat žádné nádobí - vřele doporučujeme ;-)

No a protože jsme byli shodou okolností v knihovně, nebyl pak problém prohlédnout si všechny možné rostliny od těch nejmenších až obrovitá stromiska v encyklopediích, které skoro samy vlétávaly dětem do rukou...

A... A? Otevřely se dveře a zčistajasna všechny odvál vítr. Kam? Možná do školy, třeba domů a snad na cestu kolem světa... Tak zase někdy!

---

*Ano, ano, poznali jste správně! Pro ty, kdo stále váhají, nadměrně drobná nápověda. Klíčovými pro identifikaci jsou: Uherský Brod, Nivnice, Komňa ;-)

Foto tentokrát schází!