Pavla Jazairiová, cesty a čas

Milí přátelé,

v pondělí 21. listopadu k nám do Fryštáku z dalekých, předalekých dálav zavanul vítr dámu cest a slov Pavlu Jazairiovou. Přestože mimo naši zemi tráví většinu roku, možná nejednoho z Vás překvapí informace, že její prarodiče měli v rodném listě zapsán Horní Lapač a Lukoveček. Cesta ze severočeského Frýdlantska, kde paní Jazairiová pobývá, je-li doma, proběhla v pořádku, a tak jsme ji mohli v knihovně a posléze v někdejším kinosálu přivítat a vzápětí si vyslechnout odraz velmi čerstvých poznatků, zážitků a pocitů z Indie, odkud se vrátila před 14 dny. Se sobě vlastní energií nám přiblížila krásu i odvrácenou stranu této za pár let pravděpodobně nejlidnatější země světa. Hodina a půl přelétla jako hejno holubic (a stejně tak uvnitř tohoto rámu odplynul čas, kdy si zájemci mohli do autorských knih paní J. nechat vepsat věnování) a naše návštěvnice musela rychle k autu, aby zase odcestovala. Tentokrát ovšem ne do dalekých končin, ale jen do Lukova, kde ji čekalo další setkání. A druhého i třetího dne ještě další dvě…

Pro všechna putování jí přejeme stálou vůli poznat člověka i místo, kde žije, pevné zdraví a citlivou vnímavost! A děkujeme za potěchu těchto dní…

Foto: Pavel Nášel