Finskem Martina Kočího

Martin Kočí, Hvozdňan žijící ve Finsku po tři léta, dorazil i s Lillou, svou přítelkyní, a svou hvozdenskou rodinou. Stál jsem vpředu a ohlašoval jeho přednášku. Hlavou se mi honila jména pravidelně porcovaná slabikami. Pro českou paměť výhoda. Svižníci euro-amerických ledových ploch Teemu Selänne a Jari Kurri, skokanský machr, ale současně také komplikovaná osobnost Matti Nykänen, jemuž jsem mylně přičítal zrod úspěšného „véčka“, národní epos Kalevala, s Olomoucí spjatá nositelka Ceny EU za literaturu Katri Lipson nebo hejno představitelů severského metalu, případně „folkrocková“ kapela Värttinä... *

A slova byla vyřčena a hned vzápětí na ně navázal Martinův vhled do finského pravopisu: Byl rád za chybu v pozvánce a uvedl na pravou míru podobu názvu skupinu blonďatých divožen Värttinä (mé prsty původně nacvakaly „Värtinnä“). Zpětně lze uvést, že se tak velmi záhy projevil příznačný rys jeho vystoupení – cit pro detail a pečlivá příprava.

Vzhledem k datu sepsání tohoto textu prosím čtenáře o toleranci. Shrnu tenčící se stádo dojmů a paměťových stop.

Forma a obsah:

Šlo o přednášku, která se snažila postihnout co nejvíce jednotlivin celku jménem Finsko. Šíře, která by mohla našince zajímat, byla rozlehlá jako tamější lesy, proto Martin Kočí neponechal nic náhodě a celek rozčlenil do několika kategorií, jimž věnoval náležitou pozornost. Namátkou lze zmínit rozložení obyvatelstva, jeho jazykovou příslušnost, podobu osídlení, vybavení domácnosti, školství, stravování (včetně specifických chutí) i osobité zvyky a místa stojící za pozornost (pakliže nějaká jsou ;-)

Pořad byl proložen přestávkou, při níž mohli zájemci okusit finský chléb, patřící mezi ty „zdravé“, ale i perníky, čokoládu, mentolové bonbony či nealkoholický nápoj se salmiakki (slaná lékořice, na některé hodně). Mléko, kterým jak Martin zmínil, Finové zalévají téměř jakékoliv jídlo, přítomno nebylo.

Osobně mě překvapila jeho zkušenost s jednou ze středních škol, jež zdaleka nepotvrzuje výzkumy PISA, Lillou zmíněná podoba duality názorů na Rusko (oba tábory jsou podle ní zhruba stejně početné, očekával bych více obav).

Osvěžující byla ukázka finského písma a mluveného slova v podání obou účinkujících. Šlo o finský vtip se vším všudy. Zapůsobila už jen jeho písemná podoba. Úsměvy neměly zpoždění.

Závěr byl věnován videím zachycujícím Finsko v atraktivní zkratce, doplněným třeba skladbami Jeana Sibelia. Těsně před cílem pobavila slova věnovaná finskému raperskému idolu Cheekovi, o němž Martin sdělil, že je národním idolem dívek a žen od nácti do bezmála devadesáti.

Jste-li dáma ve zmiňovaných letech, zkuste mu dát šanci (viz a slyš níže:-)

Končili jsme po 21. hodině a vězte, že nešlo o akci, z níž vyvstává nutkání uniknout.

Děkuji Martinovi za pojetí i přístup, jeho přítelkyni Lille za konzultace v průběhu přednášky a jeho mamince a sestře Terezce za předložení finských potravin, stálo to rozhodně za to!

A naše poděkování náleží také správci hasičárny panu Lubomíru Richterovi. Je strůjcem vždy vzorně připraveného prostředí sálu zbrojnice.

Kdy: 22. září 2014, od 17.30

Kde: nová hasičská zbrojnice ve Fryštáku

Foto: JK

P. S. Jestliže budete mít zájem o prohlédnutí informačních katalogů a letáků věnovaných Finsku, můžete se stavit do fryštácké knihovny (dárce: Martin K.).

* Po přednášce, aniž bych se nějak dopoval zdroji, se mi ještě vynořila jména další. Úspěšný finský běžec na lyžích, v závěru kariéry spolu s jinými potřísněný dopingovou aférou, Mika Myllylä, neopomenutelný Mika Waltari či jedna z nejmladších obětí zkázy Titaniku Eino Viljami Panula nebo druhdy létající Juha Kankkunen.