Stromy ve Fryštáku - Fryšták ve stromech

Každý z nás má v sobě Fryšták nějak vtištěn. Pro někoho do něj i s odstupem deseti let stále patří Lukoveček, dalšímu jej vymezuje pouze dům, kde žije, a jeho nejbližší okolí, jiný si Fryšták ztotožňuje třeba jen s DISem či náměstím, případně s parčíkem nacházejícím se v jeho středu. Odhlédneme-li od těchto individuálních pohledů, přece jen se můžeme dobrat strohého a citově neutrálního vymezení, které nás svým byrokratickým jazykem odkáže ke katastrálním mapám.

V pátek 1. července jsme nahlédli za první z řady plánovaných závěsů, za něž většina (nejen) Fryštačanů nenahlíží. Bylo to setkání, díky němuž jsme mohli spatřit Fryšták jiný. Fryšták s jeho stromy, které jej oživují nejen sebou samými, ale i živočichy, pro něž jsou vhodnými domovy.

Průvodkyně Iva Fišrová, arboristka a naše někdejší spoluobyvatelka, se stala zasvětitelkou skutečnou, ne pouhou napodobeninou hrající požadovanou roli. Jednak zjevně věděla, o čem mluví, ale dokázala také propojit teorii s praxí, a jak bylo patrné, k problematice stromů ve městech chová vztah nejen profesní. (Ke škodě věci) nepříliš početné publikum ji pak náležitě vnímalo bez potřeby zívání.

Úvod obstarala prezentace Stromy útočí, poukazující na skutečnost, již si nechtějí všichni připustit - že strom není pouhý snadno ovládnutelný estetický předmět. Zobrazené exempláře prorůstaly domy nebo automobily a dokázaly si poradit i s pneumatikami, lavičkami, mřížemi či značkami. Po tomto odrazu se Iva věnovala představení cesty, díky které je možno takovým soubojům předcházet - tedy skutečné péče.

Člověk jako zodpovědný hospodář

Jestliže jsme už stromy mezi sebe přivedli, je na nás, abychom jim umožnili důstojné předpoklady k životu a zároveň vnímali, nestávají-li se v důsledku opomíjené péče nebo konce svého života pro člověka ohrožením. A (což je velmi důležité) pokud už se rozhodneme určitou městskou plochu osvěžit vysazeným stromem, musíme brát v úvahu, zda je pro takové místo vhodný. Je-li tato náležitost opomenuta, po letech se do konfliktu dostává rozum a cit - to když krásný strom uvázne v nevyhovujících podmínkách.

V kontextu předchozího odstavce nemohu nevzpomenout starý dobrý kaštan u kostela sv. Mikuláše. Jak křehká může být hranice mezi konáním dobrého a špatného... Rekonstrukce dláždění v okolí chrámu sice přinesla oku libou podívanou procházejícím, zároveň ovšem stála na počátku procesu chřadnutí tohoto památného stromu. Drobnou útěchou nám může být, že houba, jíž je zčásti pokryt, skýtá životní podmínky mnohému hmyzu... A kaštan časem čeká, jak jsme se dozvěděli, postupné zkracování, pravděpodobně završené vznikem zhmotnělé třímetrové upomínky jeho někdejší třísetleté slávy.

Aby byla veřejnost laická i odborná informována jak o výskytu hodnotných stromů, tak i o jejich stavu, byl, jak jsme se od naší průvodkyně dozvěděli, založen internetový portál nazvaný Stromy pod kontrolou. Počet v něm evidovaných stromů neustále narůstá...

Tváří v kůru

Po části informační jsme se přesunuli před knihovnu, na dohled parku na náměstí. A začalo shledání s místní skutečností. Potkali jsme se tam s bukem, břízami i lipami. Iva přiblížila jejich stav, zabývala se vhodností výsadby takových druhů ve městech, jejich odolnosti či trvalosti v takovém prostředí, ale také způsobem péče. Pak byl na řadě jírovec, budoucí sádek, návštěva zahrádky u Kozojedů a s ní poprvé diskuze o jehličnanu, někdejší poslední bříza poblíž zdravotního střediska u Chludového.

Posledním bodem vycházky se stala návštěva zahrady manželů Čepických bydlících na Komenského ulici. Laskavé přijetí ze strany Markéty Čepické, příjemná zahrada s přirozenou dominantou v podobě desítky let mladého kaštanovníku setého (jedlého), recept na přirozenou likvidaci slimáctva (indičtí běžci;-), povídání o síle a podobách fryštáckých zahrad a ochutnávka ovoce přímo z větví, to vše bylo tím nejlepším uzavřením naší stromové akce.

Co nám nabídne neoficiální cyklus Jiný Fryšták příště? Snad ornitologickou vycházku...

Poděkování směřuji k těm, díky nimž se akce udála - Ivě a Alešovi -, půjčitelům projekční techniky, Davidovi a Álovi, a také všem účastníkům podílejícím se na chodu setkání slovy, fotografickým dokumentováním, pozváním na vlastní zahrady, srdcem.

Foto: VTi, Jan Krčma

Na doplnění

Slovníček

arborista... odborník pečující o dřeviny.

Web

Stromy pod kontrolou... https://www.stromypodkontrolou.cz/

Arboristika... https://www.arboristika.cz/

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR... https://www.ochranaprirody.cz/

Památné stromy (tamtéž)

Aleje... https://arnika.org/aleje

Stromy.cz... www.stromy.cz/

Rozprášené poznámky

* Ořez je záhodno provádět ve vegetační době (jaro-podzim). Strom je schopen aktivní regenerace.

* Ořez větve do průměru 10 cm je strom schopen zvládnout bez následků.

* Také vykotlaný strom žije. Živou část kmene představuje lýko nacházející se pod kůrou.

* Chceme-li skácet strom, u nějž průměr kmene v prsní výšce (= 130 cm od země) dosahuje nejméně 80 cm, musíme zažádat o povolení příslušný orgán referátu životního prostředí.

* Kácení stromu je nejvhodnější mimo vegetační dobu, tedy v období od 1. 10. do 31. 3. Přesahuje-li strom v prsní výšce 80 cm v průměru, lze jej kácet pouze v tomto období.