Stromohled

Páteční ráno slibovalo podle slov znalců povětrnosti a jiných spádů počasí počáteční kapky celodenního deště. Mrkla-li očka, zjistila, že krůpěje deště smývají jiná místa než Fryštácko a jeho okolí.

Zhruba za jedním kopcem a dvěma vodními toky a šesti kilometry čekala sedmadvacítka třešňových stromků, aby našla místo, odkud by vnímala záda jedné obce a druhou na dohled. Prostor mezi Štípou a Velíkovou se chvěl netrpělivým očekáváním přes padesát let rostoucích trnek (jak jsem se dozvěděl od pána, který má dům na dohled aleje a pamatuje si z dob svého dospívání uvítání oněch trnek), které se těšily na natažené konečky větví nových sousedů. Společně by vytvořily příjemně svěží řadu listoví a obnovily rozpřaženou náruč vítající ptačí zpěv, odvádějící mysl od nepodstatností.

Dorazil jsem na místo a potkal pro následující hodiny několik kolegů, aniž bych tehdy tušil, o koho jde. Prošel jsem si na kraji pole místa budoucího růstu a prohlížel si, jak jsou vytyčená kolíky, zahlédl škraloupy pilin i pařezy několika trnek, jejichž hlídka měla najít své pokračovatele. Záhy vyrostla slečna z pražského zázemí Arniky s nářadím, její dvě kolegyně ze zlínského magistrátu a pánové s multikárou naloženou dalšími potřebami pro sázení. Ještě chvíli strpení a byly tu i děti, žáci šestého ročníku štípské základní školy i s havířovskou arničankou Marcelou Klemensovou, iniciátorkou projektu Lopatka pro alej. Ty nejdůležitější články v celém procesu. Úžasný symbol – počátek darovaný počátkem. Bylo fajn vidět, jak radostně se pustily do díla. Žádná otrávenost – dopoledne rozsvěcela vůle dát stromům jejich místo. Radost mladí sázející neubrali ani nám – nechali něco i ostatním. Po krátké instruktáži přítomného arboristy se už rylo, kopalo, zatloukaly kůly, ale také lámaly rýče ;-), usazovaly stromky, dusala půda, hnojilo, vytvářely misky z drnů, kotvilo se i pletivovalo. Celý průlet byl obdivuhodně rychlý, a když děti odcházely lapit autobus, všechny třešně se natahovaly po okrajích oblaků. Pak stačilo ještě dosypat kůrou a před třináctou hodinou bylo v krajině vymalováno.

Hezký dar.

Děkuji Vám za něj, milí přátelé knih a stromů, čtenáři městské knihovny i další fryštáčtí občané, kteří jste na výsadbu zmiňované aleje přispěli celkem 7 033 Kč. Cedulku s informacemi o Vašem patronátu na místo vsadíme, jakmile nám ji z Arniky pošlou poštou (dosud se vyrábí).

JK

Kdy: 7. listopadu, od 9.30 do 12.45

Kde: mezi Štípou a Velíkovou

Kdo: Arnika a spříznění

Foto: Vratislav Vozník