Půjdem spolu do Betléma

Pokročilé roční období vysálo podvečeru jeho barvy a my se včera v knihovně sešli, abychom nastoupili do nejrychlejšího dopravního prostředku na světě a vydali se do země, kde se narodilo Děťátko, které změnilo mnohé. Tím prostředkem byl otisk před nedávnem uskutečněné cesty manželů Jany a Standy Skaličkových. Měl podobu slov, fotografií, videozáběrů, ale i vůní a chutí...

Vše zahájili zpěváčci v nás, kteří vyzvývali k návštěvě Betléma. Přidali jsme se tedy (vedeni flétnou Janči-dcery) ke Kubovi, Jankovi, Mikšovi i Vávrovi a otevřeli vrátka. Jaké to za nimi bylo?

Oba manželé se střídali v průvodním slově, oči nám putovaly po mapách a dotýkaly se dávných stejně jako mladších staveb, jež do dnešní doby vyrostly na místech Ježíšova působení. Tisíciletí se překlenovala k současnosti, k proměnám či neměnnosti života v oněch končinách.

Příjemné bylo, že provázející své zážitky přibližovali pomocí oslovení vícera smyslů. Výše zmíněný otisk tak kupříkladu nabídl chuť nápoje z granátového jablka, datlí nebo vůni betlémku ze dřeva olivovníku...

Pozn. Je na místě si postěžovat, že při našem cestování muselo k jistému dojít posunu v čase, protože letmé nahlédnutí poté, co jsme rozsvítili a následně se rozcházeli, odhalilo osmou. Hm, nezdálo se.