Marie Woodhamsová a jedno sobotní dopoledne

Byla sobota 10. září a Farmářský trh ve Fryštáku od rána klepal na chuťové buňky domorodců, ale i dalších návštěvníků. Poptávka leckde vymetla nabídku, slunce postupovalo po obloze a desátá už klepala na prostor před knihovnou. V tu chvíli jste na něm mohli nalézt křesílka obklopující menší dvojžidlý stolek. Za něj usedla drobná usměvavá blondýnka dívčího hlasu paní Marie Woodhamsová a urostlý energický moderátor pan Pavel Nášel. Těch, kdo si nehodlali nechat ujít besedu s vídeňskou spolupracovnicí Českého rozhlasu 1, bylo tolik, že se vějíř plastových křesílek musel doplnit dalšími zdroji z knihovny, ovšem ani to záhy nestačilo a hlouček se rozrostl o několik postávajících.

A pak povídání začalo. Zalétli jsme v něm do Rakouska předkládaného posluchačům rozhlasu i divákům televize (nejen českým) očima paní Woodhamsové a neopomněli ani zlínskou redakci ČRo, její přechozí působiště. Podoba setkání byla milá, nevtíravě tichá, technicky řečeno unplugged, což sice mohlo v něčem naslouchající omezovat, neboť tepot trhu tvořil vcelku hlučný rám, avšak přimělo nás to k většímu semknutí - ať už mělo podobu fyzického přiblížení, či pohlcení vyřčenými slovy.

S pokročilou hodinou začaly žaludky projevovat zájem o nasycení, a v pravou chvíli tak nadešel čas Literární kuchařky kuchařky, která si nepochybně získala své příznivce také sympaticky se tázajícím podtitulem Taky nemáte čas vařit? Paní Marie se pozastavila u geneze své knihy, za jejímž prvním vydáním stála před lety moderátorkou jednoho z pořadů ČRo Brno vylouděná a z éteru nevymazatelná slova prozrazující, že její návštěva má rozepsanou kuchařku.

Setkání mohlo účastníkům potvrdit, že pro paní Woodhamsovou je člověk se svými každodenními radostmi i starostmi natolik silným tématem, že jej není třeba dotvářet rejstříkem vyprázdněných zvukových efektů či akce.

Rozsvítila nás svou lidskostí. Možná nejen pro tu chvíli... Nebylo proto divu, že se času vymezenému pro besedu za oněch příjemných okolností nějak nechtělo plynout. Dával tedy prostor i těm, komu  do právě (i dříve) zakoupených exemplářů své knihy paní Marie vpisovala otisk pro budoucí vzpomínku a s nímž na moment zapředla hovor.

Na opozdilce, kteří pro sebe ještě nestačili objevit lákavá zastavení trhu, čekaly bylinky, drobnůstky vyrobené maminkami, sýry z kozího i kravského mléka a mnoho dalšího a my si mohli s úsměvem říci, že šlo o velmi vydařené dopoledne. A to se Fryšták měl ještě nadít poledního višnění, tedy výsadby stromku višně, kterou zanedlouho za přítomnosti skautů a dalších dětí v sousedství základní školy vlastnoručně zařídila paní W...

Děkujeme vám, milá paní Woodhamsová, za laskavý úsměv, příjemné setkání i knižní dary a vám, Tome a Jirko, za zprostředkování zajímavého hosta!

my knihovníci

Nápověda v podobě P. S. Zájemci o setkání s paní Woodhamsovou (a Jaroslavem Müllerem, dlouholetým šéfkuchařem vídeňského hotelu Sacher), jimž to u nás 10. září nevyšlo, by neměli 12. října od 18 hodin opomenout navštívit zlínskou Alternativu.

Foto: Pavel Nášel